Vymáhání pohledávek - obecně

Nezaplatí-li dlužník věřiteli, věřitel se může zaplacení domáhat u soudu, a pokud dlužník nezaplatí ani na základě soudního rozhodnutí (zpravidla rozsudku), může se vymožení domáhat exekučně.

Předtím, než věřitel podá žalobu, musí být dluh splatný (po lhůtě splatnosti). Věřitel dále musí vyzvat dlužníka k zaplacení dluhu ve lhůtě nejméně sedmi dnů a upozornit jej, že pokud nezaplatí, podá žalobu. Pokud jej nevyzve, soud mu nemusí přiznat náhradu nákladů řízení.

Druhým krokem je podání žaloby (nebo v případě nároků na zaplacení peněžité částky návrhu na vydání platebního rozkazu anebo návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu).

Žaloba musí obsahově splňovat zákonem (občanským soudním řádem) dané náležitosti

(1) označení účastníků-žalobce, žalovaného,

2) konkrétní uvedení toho, čeho se žalobce po žalovaném domáhá (např. zaplacení 50000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 25.9.2023 do zaplacení),

3) vylíčení rozhodných skutečností pro uplatnění nároku (např. popsání toho, proč má žalovaný zaplatit. Ačkoliv nemusí obsahovat právní kvalifikaci, ale popis skutku, ve skutečnosti musí popis skutku právní kvalifikaci obsahovat. Jinak řečeno, to, proč má žalovaný (dlužník) zaplatit, musí být popsáno tak, aby soud mohl provést právní hodnocení (přiřadit k tomu konkrétní paragraf). Tento popis skutku se vždy liší podle druhu nároku a podle konkrétních okolností.)

4) datum a podpis žalobce.

Formální stránka žaloby není právním předpisem stanovena. Pouze návrh na vydání elektronického platebního rozkazu se podává přímo elektronicky vyplněním formuláře a jeho on-line odesláním. Žaloba se podává buď vytištěná a podepsaná na podatelně soudu nebo zasílaná poštou (o jedno více vyhotovení než je účastníků) anebo elektronicky (datovou schránkou anebo e-mailem podepsaná zaručeným elektronickým podpisem (kvalifikovaný certifikát)).

K žalobě se připojují navržené listinné důkazy (např. navržená smlouva).

Žaloba se podává zpravidla u okresního soudu v okrese, kde žalovaný bydlí nebo má sídlo (místo podnikání).

Třetím krokem je zaplacení soudního poplatku. Soudní poplatek se platí buď vylepením kolků na žalobě (dnes již spíše ojedinělý způsob) anebo převodem na účet soudu. Žalobci přijde soudní výzva k zaplacení poplatku ve lhůtě 15 dnů, ve které musí soudní poplatek zaplatit. V případě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobce platí soudní poplatek sám bez výzvy a ve výši, kterou si sám vypočetl. Pokud žalobce soudní poplatek ve lhůtě nezaplatí, soud řízení zastaví.

Čtvrtým krokem je

(i) v případě návrhu na vydání platebního rozkazu (elektronického platebního rozkazu) zpravidla vydání platebního rozkazu (elektronického platebního rozkazu). Pokud proti němu nepodá žalovaný do 15 dnů odpor, řízení je tím skončeno. Pokud žalovaný podá včas odpor, soud dále postupuje tak, jako by byla podána žaloba (viz bod ii),

(ii) v případě podání žaloby

-vydáním rozsudku bez nařízení jednání. Soud takto postupuje, pokud  (a) žalovaný  nárok uzná (nebo nastane fikce uznání nároku) anebo (b) pokud s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí účastníci a může rozhodnout pouze na základě obsahu spisu (založených listinných důkazů),

- účast u jednání. Toto soudní jednání může skončit vydáním rozsudku, kterým soud žalobě vyhoví, vydáním rozsudku, kterým soud žalobu zamítne, odročením jednání (zpravidla na další konkrétní termín) anebo jinak (např. přerušením řízení, vyslovením místní nepříslušnosti a postoupením věci apod.).